Rozhodla jsem si vyzkoušet ten pocit, mít vlastní elektřinu. Říkala jsem si – snad se dá přirovnat k pocitu, dát si na oběd na vlastní zahrádce a vlastníma rukama vypěstovanou zeleninu, nebo na snídani vajíčka od vlastních slepic.

Toto je díl 4 z 14 seriálu Projekt fotovoltaické elektrárny

Možná v té době byly už možnosti, jak svá data logovat do cloudu. Například Laznet (výrobce PLC SDS) tuším už v té době provozoval svůj portál, a s podobnou službou přišel i zakladatel fóra mypower.cz.

Cloud ale při mé nátuře nepřipadal v úvahu. Nejen proto, že tím vzniká další silná závislost na dalších stranách, a já ani na okamžik při tvorbě své elektrárny neztratila ze zřetele svoji původní ideu nezávislosti. Další úhel pohledu je soukromí: ačkoliv některá provozní data nejsou možná nijak zásadně citlivá – například data o výrobě elektřiny nebo o chování baterie. Jiná data považuji za velmi citlivá – například detailnější datové pohledy na rozložení spotřeby v čase. Mohou o vás říct, kdy vstáváte, kdy se vracíte z práce, v kolik chodíte spát, kdy se sprchujete a třeba jak často pečete. Nic pro mě.

Celý systém vznikal postupnou evolucí, takže v první etapě po zavedení programovatelné automatizace systém fungoval opět o mnoho lépe, ale data se stále nesbírala. Vytvoření linuxového serveru, na kterém poběží dohledový SW nebyl pro mě tehdy jediným krokem, ale poměrně náročným procesem, protože profesně jsem se do té doby zabývala vývojem na platformě MS. Ani jsem mnoho nevěděla o správě linuxových serverů. MS server pochopitelně nepřipadal v úvahu, samozřejmě z důvodů licenčních. Bylo to i proto, že v té době přišel MS se systémem Windows 8 a začal ořezávat podporu mých oblíbených XP. Nový přístup Microsoftu mě tehdy natolik znechutil, že jsem na jejich software začala cíleně rezignovat i na poli pracovních stanic, tím spíš na serverech.

No dobrá, nikdy není pozdě se začít učit něco nového, vrhla jsem se na to. Linux mě doslova okouzlil, začala jsem tehdy s Debianem, postupně jsem tomu začala přicházet na kloub a rozchodila si domácí server na úsporné základní desce Intel DN2800MT Marshalltown, kterou bylo možné napájet z DC sítě. Z dnešního pohledu takové malé ořezávátko, ale Debian na tom běžel nádherně, svižně a především stabilně. Samozřejmě jsem už dříve od kolegů v práci slýchávala takové ty městské legendy o linuxových serverech, které byly natolik stabilní a spolehlivé, že po letech na ně jejich provozovatelé dočista zapomněli, a nevěděli už ani, kde je vlastně fyzicky mají. Tohle se mi osobně nestalo, ale je fakt, že server provozovaný na této desce jsem odstavila teprve před nedávnem, s uptime (souvislý provoz bez restartu) snad 4 roky. Mimochodem, s původním SSD diskem OCZ 60GB, na kterém bylo všechno, a který mi zbyl po upgrade jakési pracovní stanice. Jistě, byl to stařičký disk na trvanlivější technologii SLC.

Dohledový systém podle koncepce, kterou zmiňuju zde, jsem začala, jak jinak, vyvíjet od databáze v MySql, tehdy ještě na enginu MyIsam, který se zdál pro velké datové objemy, které jsem plánovala, nejefektivnější.

Další na řadě byl logovací program, ten jsem si napsala v céčku. Přes HTTP pravidelně sbíral data z VALCu, přes Modbus protokol pak z Tristaru a ukládal je do databáze.

Pak jsem začala psát vlastní dohledový systém v PHP. Snažila jsem se o co nejefektivnější řešení – výkonu nebylo přece jen nazbyt, proto jsem veškeré agregační procedury a výpočty prováděla přímo v databázi, nikoliv php scriptem.

Tento přístup je hodně specifický – vrstva aplikační logiky integrovaná do databáze jednoznačně přináší výkon a bezpečnost, ale značně znepřehledňuje kód a komplikuje verzování. Krom toho vývoj komplikovanějších uložených procedur v Mysql neumožňuje pohodlný debugging. Uznávám, že v tomhle MSSql vede.  

Softwarovému systému, který jsem tehdy vytvořila, jsem začala říkat valcMonitor, a slouží mi, a některým mým zákazníkům dodnes. Protože sloužil dobře a spolehlivě, potkal jej podobný osud jako jiné staré a spolehlivé programy: z dnešního hlediska je beznadějně zastaralý. Nejen technologicky, ale i strukturou kódu, která je silně špagetová, a jehož struktura postupnými funkčními přírůstky nadále trpěla, protože ty jsem vytvářela vlastně jen ve volném čase.

Po posledním technologickém skoku na nový server se mi valcMonitor sice podařilo přimět k funkci pod PHP7, ale bolelo to a připomenulo mi to, že celý ten software bude asi nejlepší napsat znovu. Proto jsem už zastavila i jeho další prodej, protože a rozvíjet a podporovat tuhle starou verzi už není jednoduše možné.

V dnešní době mám ve své instanci valcMonitoru historická data od roku 2013, a půl roku 2012, která jsem do databáze dostala migrací z ručně nasbíraných dat v Excelu. Celkem je ke dnešku v databázi přes 5 milionů datových vzorků za celou měřenou dobu provozu mé elektrárny, jejichž datový potenciál není ještě ani zdaleka vyčerpaný, potenciál různých analytických operací, které z nich lze získat, je velký.

Nedávno jsem napsala jednoduchý plugin pro WordPress, který zobrazuje některá data z rozhraní valcMonitoru:

Další díly seriálu<< FVE 3: programovatelná automatizaceFVE 5: Další rozšiřování a upgrade baterie >>