V minulých dílech jsem popisovala odchod starého MPPT regulátoru Tristar na jižním poli a jeho náhradu za nový Victron, a postupný přechod na 24V systémové napětí mé elektrárny, což si vyžádalo i zprovoznění čtvrté baterie a její osazení aktivní BMS.

Nový regulátor nemá, narozdíl od Tristaru, sám o sobě možnost snímat si napětí baterie – měří si ji přímo na svých svorkách s patřičným napěťovým úbytkem, který v mém případě dělal při vysokých proudech až 300mV. Což je samozřejmě špatně, protože to vede k předčasnému zahájení absorpce a k omezování výkonu.

V rámci přípravy přechodu na 24V jsem pořídila druhou BMS, tentokrát JK BMS s CAN portem, s myšlenkou, využít ji jako monitor baterie. Touhle BMSkou jsem nahradila původní pasivní balancery (paliče) na třetí baterii. Tahle práce nebyla nijak příjemná, protože jsem se snažila BMS nacpat do původní krabice, která s aktivní BMS nepočítala, a navíc jsem musela nějak rozumně vyvést IO shield, o který je tahle CAN BMSka komplikovanější na zapojení.

JK BMS 4-8S, 300A, před připojením

Pro propojení JK BMS s Victron Cerbem jsem si musela vyrobit kabel. Kabely jsou s koncovkami RJ45, podle všelijakých zdrojů na internetu jsem našla nadějné zapojení – kabel typ B podle Victronu pro připojení BMS Pylontech:

Kabel jsem na BMS zapojila do CAN konektoru a do Cerba do VE.CAN. Bylo potřeba použít terminátor do druhého konektoru v Cerbu.

Na BMS jsem vybrala protokol Victron, a v konzoli Cerba pak pro VE CAN port profil BMS-LV na 500kbps. Pak se BMS chytla a oba přístroje si začaly povídat.

Rozhovor měl ten závěr, že Cerbo svěřilo BMS kontrolu nad nabíjením, regulátor přešel z Bulku do režimu External control s absorpčním napětím 14,4V (někde je to k nastavení na BMS). Přesně tohle jsem nechtěla, a chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, že v nastavení regulátoru lze přepnout slave režim na standalone.

Pak jsem v konzoli nastavila battery monitor na JK BMS a v DVCC sdílený napěťový a teplotní senzor na JK.

Teď se zdá, že Victron skutečně ukazuje napětí z JK BMS a doufejme se jím i řídí, a ukazuje i teplotu jednoho z teplotních senzorů BMSky.

Až na frustraci z té krabice třetí baterie jsem tedy dosáhla cíle. Poté, co dodělám aktuálně probíhající práci – totiž část rekonstrukce DC rozvaděče, jejíž součástí by měla být i demontáž přístrojové skříně, se pustím do bateriového racku.

Dnešní den: regulátor se dostal do absorpce a pak díky napěťovému úbytku na vodiči ubíral výkon. Po připojení BMSky se na chvíli dostal do režimu slave, ze kterého jsem jej dostala, ale napětí už od té chvíle vidí z BMS.

Obě BMSky měří mírně jinak, rozdíl je kolem jedné až dvou mV, a proudy se taky liší – napětí bych se mohla pokusit zkalibrovat, na kalibraci proudů se asi vykašlu, protože jednak mám jen takový jednoduchý klešťák, jednak ty proudy v živém provozu pořád skáčou.

Každopádně se mě ty BMSky zalíbily, zalíbila se mi především možnost používat baterie v širším rozsahu nabití a vybití, protože doteď jsem je hlavně dole vybíjela odhadem tak max do 40%. Ačkoliv mám teď už dvě BMS, které mi v budoucnu umožní poskládat dvě 24V baterie, chtěla bych koupit ještě další dvojici na Winstonky A a B, váhám mezi maličkými 60 a trochu většími 100A. Ty se mi totiž pak, až se po spuštění 24V systému uvolní, budou hodit do mobilního zdroje, kde by se dala mj. ošéfovat ta potíž tohoto typu. Taky se mi bude hodit na baterky serverové UPS.