První svůj pořádný solární MPPT regulátor Tristar TS MPPT-60, za který jsem vyměnila PWM CXN-40 (40A nedával tedy ani omylem), jsem spustila v únoru 2022. Tenhle regulátor mi dodnes obsluhuje jižní větev mé elektrárny, za těch 12 a půl roku ve službě přeměnil přibližně 7MWh elektřiny (inu, 12V systém).

Zdá se, že bohužel dosloužil. Už během letošního léta jsem si všimla, že mi regulátor nedává tak velkorysé výkony, jak jsem u něj byla po rozšíření jižního pole zvyklá. Regulátor totiž dřív běhával na hranici svého maxima, tedy nějakých 60,5A na výstupu, při slunečném dni skutečně několik hodin v kuse. Nijak zvlášť mě to neznepokojovalo, říkala jsem si, prostě je příliš vedro, panely se přehřívají a klesá jim výkon. Zkrátka jsem místo 800W najednou vídala 500-600W, občas si to ale i nad 700W okamžitého výkonu vylezlo.

Začala jsem poslední dobou plánovat, že přejdu na 24V systém, a s tím jsem začala připravovat i související další rozšíření jižního pole. Nejvýhodnější postup mi připadal, pořídit postupně poslední sadu článků baterie, a paralelně k tomu začít vážněji uvažovat o budoucí kapacitě jižní větve. Vyšlo mi kolem 2kWp (3s x 2p 41V 375Wp monokrystaly). Protože překlopení na 24V obnáší i výměnu měniče a v mém případě i pořízení DC-DC měniče kvůli DC rozvodům, bylo mi jasné, že v přechodné době by 2kWp pole jelo stále na 12V systému. A s tím souvisí otázka: co se stane Tristaru, pokud jej přepaneluju o 250%?

Na fóru mě kolegové upozornili na to, že se nic nestane, pokud max Isc panelů nepřesáhne 48A – tenhle parametr mi uniknul (mimochodem, zamýšlené pole by mělo mít Isc cca 23A). Napsala jsem ale i přímo na podporu výrobce a zajímavé, technik na to měl jiný názor, začal se zajímat o teplotu regulátoru. Já na to, že aktuálně mívá regulátor ve špičkách 50°C. Abych to i doložila, začala jsem probírat grafy z valcMonitoru, a najednou jsem si uvědomila, že tak teplý jsem jižní regulátor už dlouho neviděla. Že ten výkon je skutečně nějak podezřele slabý. Hmm. Pak přišlo pár chladnějších ale slunečných dnů, a koukám, že výkon je pořád slabý. Divné, začala jsem to sledovat podrobněji, a až tehdy jsem si všimla podezřelých dat array current, které regulátor hlásí na svém datovém rozhraní. Podle tohoto proudu si jeho MPP tracker počítá nejvhodnější napětí panelů. V posledních dnech jsem nenašla krom několika krátkých časů nic, kde by byl údaj array current uvěřitelný. Jsou tam buďto záporné proudy, nebo proudy příliš malé nebo naopak šíleně velké. Šla jsem ve zkoumání dat dozadu, až jsem došla k jedné noční bouřce před pár dny. Den předtím byl oblačný, ale regulátor reguloval asi dobře, špičky jsou kolem 800W. V noci to tedy opravdu žilo, regulátor několikrát přešel do režimu MPPT, jak se blýskalo. A jeden z těch blesků udeřil docela blízko, zvířata v domě se mohla zbláznit.

Noční bouře

Po několika pokusech regulátor přimět k rozumu restartem a znovu nahráním konfigurace mi došlo, že regulátoru odešel obvod pro měření proudu panelů, a tím přišel i o schopnost MPP sledovače. Zajímavé – jak to že nezabrala přepěťová ochrana, kterou samozřejmě na vstupu obou regulátorů mám?

No jo, co teď. Sehnat nový Tristar lze, jen jsou tady v Evropě příšerně předražené, Conrad jej prodává za 31000.- Kč, to je až nehorázné. Sám výrobce mi doporučil koupit jej na americkém Amazonu, tam přijde přibližně na polovinu, ale k tomu je nutné připočíst dopravu, DPH a clo.

Koupit použitý – marná snaha. Ti, kteří jej mají, jej šťastně používají a prodat nechtějí.

Takže bude třeba myslet na jiný. Vlastně jediná značka, které důvěřuju, jsou Victrony, naštěstí mají výborný výběr, dají se koupit v různých eshopech. Zaujal mě konkrétně model 150/85, pro mě úplně ideální, za třetinovou cenu oproti Tristaru z Conradu.

Nad Victrony jako nástupce mých Tristarů jsem přemýšlela samozřejmě už dříve, ale moje úvahy mě vždy přešly v okamžiku, kdy jsem začala zkoumat možnosti, jak z toho dostat data. U Tristaru úplně skvělé a jednoduché: prostě ethernetový port a MODBUS over TCP, není co řešit. Nebo RS485, přímo v těle přístroje. U Victronů mi to připadá hrozně překomplikované, je potřeba pořídit jejich řídící systém, který se k jednotlivým Victronům připojuje skrze VE.CAN a další typy sběrnic, které jsem ještě nepobrala. Teprve krabice řídícího systému se dá připojit do ethernetu a přistupovat pak k datům přes MQTT nebo přes MODBUS. Na druhou stranu, postačí jediná taková krabice a zpřístupní to všechny Victrony do sítě. Plus to pak nabídne další služby, jako třeba synchronizace nabíjecích fází regulátorů.

Takže rozhodnuto, půjdu do Victronu. Nepříliš nadšená, ale půjdu, protože ten můj mladší Tristar má jen o rok méně, nakroutil si 11 let a dá se očekávat, že dřív nebo později odejde taky. Samozřejmě mě tím pádem čeká rekonstrukce přístrojové skříně mé FVE, protože tyhle Victrony mají úplně jiné rozměry…

Konkrétně to udělám tak, že nejdřív pořídím tu jejich chytrou krabičku Cerbo-S GX, což by měl být nejnižší model (bude mi zcela postačovat). K ní můžu připojit pár svých modrásků na zkoušku (mám jich už pěknou sbírku: dva PWM a jeden MPPT charger, a 4 měniče různých výkonů, tím nejsilnějším je hlavní měnič mé elektrárny Multiplus Compaq) a naučit se na tom vyčítat data a dopsat si pak potřebné moduly do VALCmonitoru a VALCloggeru.

No a jak to bude připravené, pořídím 24V /3000VA měnič a DC-DC zdroj a jde se na to.

Na radu jednoho kolegy z fóra jsem prozatím umírající Tristar nastavila do režimu pevného Vmp, tím jsem jej přiměla vymačkat z panelů alespoň přes poledne maximum. Až se začne měnit počasí, bude to horší, uvidíme.

Takže závěr: Tristar funkční 12 a půl roku je skvělá zpráva, potvrzení dobré volby. Jen na vyrobené energii se mi vrátil několikrát, a to i přes 12V systém. Jistě by šel spravit, asi mu tuto šanci dopřeju, až bude z elektrárny venku. Bude z něj pak výborný záložní strojek.