Rozhodla jsem si vyzkoušet ten pocit, mít vlastní elektřinu. Říkala jsem si – snad se dá přirovnat k pocitu, dát si na oběd na vlastní zahrádce a vlastníma rukama vypěstovanou zeleninu, nebo na snídani vajíčka od vlastních slepic.

Toto je díl 17 z 17 seriálu Projekt fotovoltaické elektrárny

Jednou z prvních položek na seznamu plánu přechodu na 24V systémové napětí bylo pořízení čtvrté sady baterií. Články jsem koupila stejné, jako jsem už použila u třetí sady – EVE 280Ah, tentokrát ale s jednoduchým terminálem M6.

Iniciační nabíjení

Baterie jsem se tentokrát rozhodla iniciačně nabít na 13,55V, a všechny najednou paralelně. Byla to tedy jízda, zabralo to víkendy skoro dvou měsíců, protože 1kAh je pro 10A zdroj kapacitou bezednou… Nabíjecí křivka vzorná – teprve poslední nabíjecí session jsem zaznamenala zvednutí napětí a přechod do CV režimu zdroje. Články mají tedy zlom někde kolem 3,45V, což bude i v nastavení budoucích aktivních balancérů. Další baterie zatím nejsou na pořadu dne, ale je mi jasné, že pro příště by to chtělo rozumnější nabíjecí výkon. Protože ale zdroje od 20A nahoru jsou už docela drahé, asi to oželím.

No, nespěchala jsem na to, a mám úplnou jistotu, že nové články jsou přesně srovnány – po odležení a rozpojení ukazují všechny 3,4V a snesou krátkodobě provoz bez balancingu. Do čtvrté paralelní baterie mi do ní nepotečou v mé 12V elektrárně vyšší proudy než 30A. A to ještě v zimě naprosto nepravděpodobném případě maximálního výkonu panelů při odpojené zátěži.

V plánu je výroba nebo koupě bateriového racku, protože baterky nemám jak vertikálně štosovat, a zabírají na zemi příliš mnoho místa. Než se k tomu ale dostanu, musím baterku zprovoznit alespoň v provizorní krabici. Ztloukla jsem si prodlouženou verzi krabice, jak minule. Tentokrát už neosadím pasivní balancery, ale rovnou aktivní BMS (nejspíš JK), kterou pak použiju na 24V sestavu. Proto jsem v krabici nechala místo na BMS a potřebnou kabeláž.

Nová baterie připravená k zapojení

Při výrobě bateriové rozvodnice před časem jsem tehdy použila velké pojistkové odpojovače na pojistky 22x58mm (max 125A), a ty se mi už na DIN lištu krabice nevlezly na čtyři baterie. Nahradím je tedy menšími odpojovači na pojistky 14×51, které se tam už čtyři kousky na baterie vlezou. Limit 63A na pojistku mi bude bohatě stačit. Pro budoucí 24V verzi tam pak vrátím velké odpojovače s limitem 125A. Celkový výkon na všech bateriích 240A  (cca 4kVA), to mi nemůže nestačit.

Samozřejmě jsem si zapomněla rozšířenou bateriovou rozvodnici vyfotit před zavřením, ale naštěstí jsem tehdy nezapomněla na průchodky pro čtvrtou baterii. Bateriové odpojovače jsou ty spodní tři, ta čtveřice nových menších se tam vlezla na vlas přesně. Musela jsem trochu pošoupat sběrnicové svorky kladného pólu starších baterií, jinak žádná komplikace. Zpětně viděno nejsem z těch svorek nijak extra nadšená, klasické šrouby a oka by byly festovnější. I když daleko pracnější a méně flexibilní.

Výměna odpojovačů si vyžádala odpojení baterií, trochu otravná práce… Stále nemám momentový klíč (adaptér) a při utahování matek na baterii si vůbec nejsem jistá, jak to dělám, zda to příliš nervu nebo naopak to nedotahuju…

Krimpování vodičů při minulém rozšíření jsem nemusela řešit, protože mi Abrams vyrobil kabely i s koncovkami. Protože ale tentokrát a do budoucna tím spíš to už zase budu muset řešit, pořídila jsem konečně trochu solidnější krimpovací kleště. Na doporučení solárníků tyhle cenově relativně dostupné:

Hydraulické krimpovačky, to jabko je tam pro srovnání – jsou opravdu obrovské…

A s myšlenkami kabeláž jsem taky konečně pořídila i štítkovačku. Vybrat mi ji poradil Jiří Bekr v jednom ze svých videí. Docela základní, ale skvěle funkční, nechápu, jak jsem se bez toho mohla v minulosti obejít.

Den před připojením nové baterie jsem odpojila zátěž a nechala baterie A, B a C v rámci možností dobít. Měla jsem štěstí na počasí, napěťově jsem se dostala na nějakých 13,55, takže napěťový schodek k nové baterii D necelých 100mV. Po zkušenostech svých ale i těch milého Off-grid garage už vím, že s těmi vyrovnávacími proudy to není vůbec tak horké, jak to vypadá, pokud člověk alespoň trochu ví, co dělá a může důvěřovat svým měřákům. Takže jsem to celkem bez nervů propojila. V prosincovém mladém odpoledni, se solárním výkonem asi 400W, nová baterie D podle klešťáku chvilku dodávala do systému asi 3A, starší baterie se o to podělily a přičetly si k tomu i solární výkon. to byla celá ta paráda.

Ve VALCu jsem nastavila novou kapacitu 1030Ah a tuhle kapitolu jsem uzavřela.

Když jsem už měla všechny baterie otevřené, nabité odhadem na nějakých 75% a pod mírným nabíjecím proudem ze soláru, jsem proměřila i jednotlivé články starých baterií. Ani u Winstonek jsem nenaměřila větší rozdíl než 30mV, takže baterie zcela v pořádku.

VALC ukazuje novou kapacitu

Ačkoliv je tedy nová kapacita kolem 13,5KwH pro mé potřeby úplně závratná, není už cesta zpět – se stávající elektrárnou to už nikdy doplna nenabiju.

Další díly seriálu<< FVE 13: Upgrade mé FVE na 24V zahájen

Váš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *