- FVE 1: záměr a prototyp
- FVE 2: rozšíření
- FVE 3: programovatelná automatizace
- FVE 4: dohledový systém
- FVE 5: Další rozšiřování a upgrade baterie
- FVE 6: měření proudů a vytěžovač
- FVE 7: zkušenosti
- MyPower.cz
- FVE 8: Upgrade jižní větve
- FVE 9: Klimatizace
- FVE 10: Rozšíření hlavní baterie elektrárny
- Budiž tma
- FVE 11: TS MPPT-60 umírá
- FVE 12: Vyčítání dat z Victron MPPT regulátoru
- FVE 13: Upgrade mé FVE na 24V zahájen
- FVE 14: Čtvrtá sada baterie
- FVE15: Výměna jižního regulátoru
- FVE16: JK jako battery monitor
- FVE17: Nový rozvaděč PV
- FVE18: Konstrukce jižního pole
- FVE19: Bateriový rack
- FVE20: DC systém, 24V verze
- FVE18-1: Zkušenosti s jižním polem
- FVE21: 24V měnič
- FVE22: Finiš přechodu na 24V
- FVE23: FVE 2.0 spuštěna. A co dál?
- FVE24: Upgrade přepínače sítí
- FVE25: Jak se daří baterii
- FVE26: Výměna osmého článku v baterii ELARA
- FVE 27: Leva – třetí 24V baterie
- FVE 28: Vyhodnocení FVE 2.0 na konci roku
- Nářadí a nástroje
- FVE29: Asistující měnič: rozhodnuto
- FVE30: rozšíření jižního pole
Začátkem dubna jsem se konečně mohla začala začít věnovat nedodělku z loňska – panelům na seníku.
Loni v květnu jsem spustila nový jižní string 2s3p z panelů Risen (400Wp, Voc 41.3V / Vmp 34.39) na nové konstrukci – celkem 400 x 6 = 2400Wp. Z minulých verzí mi tak zbyly dva panely Longi LR4-60HPH (375Wp, Vmp 34.4V / Voc 41.1V) instalované na seníku, a na terase třetí panel, o kterém jsem si též myslela, že jde o Longi, ale ve skutečnosti jde o JA-Solar JAM60S20-385/MR (385Wp, Vmp 35.04V / Voc 41.78V, ISC 11,53A). No, takže to bude tak trochu Frankenstein, ale elektricky si to sedne docela dobře, uvidím, jak se bude chovat Victron regulátor při hledání MPPT (aktuálně od 96 do 107V podle úhlu osvitu, stínů a teplotě). 

Panely na seníku byly propojené paralelně spolu s panelem na terase. Tyhle tři panely jsou od spuštění nového jižního pole v květnu 25 nevyužité a čekají na zprovoznění, které si vyžádá montáž všech tří panelů na seník a vyřešení elektrického zapojení v elektroinstalační krabici na seníku. Zapojím-li tyto tři panely do série, budu mít Voc odhadem někde 41,2V a Vmp 34.5 – v součtu 123,6Voc a 103,5Voc, a to odpovídá napětí šestice panelů na jižní konstrukci. Výkon nové trojice by měl být 3×375 = 1125Wp.
No a propojím-li všechna pole dohromady, dostanu finální pole 900Wp na východu, 2400Wp pole na jižní konstrukci a 1123Wp pole na seníku, tedy 4425Wp elektrárnu.
Plán – Seník

Stav jižního pole v roce 2011
Seník má už bohatou historii rekonstrukcí své krytiny. V roce 2010 nesl dva Schott 100Wp panely, o rok později už čtveřici těchto amorfů. O deset let později jsem už pokukovala o navýšení výkonu, a nejlepší postup se mi zdál nahradit 100Wp amorfy za 375Wp moderní monokrystaly, a s kolegou kontrabasistou jsme provedli rekonstrukci jižního pole na seníku.

Dva Longi paralelně v roce 2022
Montovali jsme to tehdy postaru bez použití nosných lišt – každý panel sedí na čtyřech šroubech přes bobrovku skrz prkna. Šikmá střecha seníku je tedy už děravá jak řešeto, bude nutné to pořádně pospravovat, aby dovnitř střechou neteklo.

nosná lišta typu HNP5
Po demontáži dvojice Longi a opravě střechy plánuju osadit dvě nosné lišty s profilem na montáž bez háků, jaké jsem už použila na jižní konstrukci.
Elektrické zapojení
Při montáži dvojice Longi panelů v létě 2022 jsem tehdy omylem přepólovala připojné vodiče v seníku do krabice. Tuhle chybu jsem naštěstí odhalila a opravila ji v přípojné krabici, ale vodiče v seníku jsou tím pádem špatně barevně značené. Krom toho seník si uvnitř zachoval původní 15 let starou kabeláž, kdy jsem propojovala všechny původní amorfní panely paralelně, později 2s2p – jinými slovy, v seníku je ve výsledku změť vodičů s nepasující barvou, kterou bude jednodušší úplně vykuchat a nahradit čistou instalací. Z krabice na seníku jsem při zprovoznění 2,4Wp pole už staré vodiče zcela vytáhla a kabeláž mezi od seníku k domu a od jižní konstrukce k seníku provizorně propojila. Krabice teď vypadá takto:

Krabice s propojem kabelových tras
Do krabice na seníku bude třeba protáhnout dva nové 6mm2 vodiče od série panelů Longi, a propojit to se stávajícími kabelovými trasami. Kladný pól přes 16A pojistku. Protože budu muset propojovat 35mm2 kabely, spoj bude nutné provést kabelovými oky na měděných šínách, podobně jako v PV rozvaděči.
Celé elektrické zapojení jižního stringu bude vypadat takto:

Kabeláž jih
Pojistkami na jižní konstrukci odpojím panely na konstrukci, pojistkami v PV rozvaděči celou trasu odpojím od regulátoru, takže bude možné všechny segmenty trasy uvést do beznapěťového stavu.
Realizace
Nejdřív jsem do připojovací krabice na seníku provizorně osadila měděné šíny – prozatím jen zkusmo, protože krabice je tak maličká, že se do ní nevejde pojistkový odpojovač.

Úplně zbytečná práce to nebyla – odstranila jsem provizorní spoj průchozí linky a opatřila konce vodičů linek kabelovými oky – o to rychlejší by měla být finální montáž do nové krabice.
Jako už v PV rozvaděči, pro připevnění měděných šín použiju plastové šrouby, které jsem si nakoupila na specializovaném eshopu. Nechci, aby se napětí stringu dostalo ven z krabice.
Demontáž
Nejdřív jsem požádala souseda, aby mi pomohl panely sundat. S trochou úsilí je unesu i já sama, ale každý panel sedí ve dřevě na čtveřici M8 šroubů, takže jednoduše vyndat je bohužel nešlo, musely se tak trochu nadzvedávat a vystrkovat šrouby zevnitř.
Druhý krok bylo vyspravení děr po předchozích montáží asfaltovou stěrkou. Uvidím, jak těsné to bude. Taky jsem v této fázi demontovala všechny staré vodiče zevnitř – byla tam změť 10mm2 a 6mm2, zbytky určitě v budoucnu najdou uplatnění. Místo těch starých jsem tam dala jediný 5m 6mm2 vodič na oba póly.
Třetí krok byla montáž dvojice nosných lišt. Lišty jsou ke konstrukci připevněny čtveřicí 70mm dlouhých vrutů zapuštěných do nosných trámů střechy seníku, takže držet by to mělo. Lišty jsou v takové poloze a rozteči, aby byly přibližně 20cm od horizontálních okrajů panelů.
Na vysazení panelů na konstrukci už jsem byla sama, takže to šlo pomalu a musela jsem si nařezat ze starých zbytků podpěrné trámy, které mi chvilku podržely ještě nepřipevněný panel na místě. Neustále mi to sjíždělo dolu, takže zatím mám panely víc dole, než jsem měla namyšleno. 
Při téhle práci jsem zjistila, že se mi rozbil teleskopický žebřík, budu se muset později pokusit jej opravit, jinak budu kupovat nový, protože bez žebříku se neobejdu. Taky jsem zjistila, že tyhle panely mají nejspíš vyšší rám, takže šrouby pro připevnění krajních úchytek byly příliš krátké – jela jsem ze zbytků po minulé instalaci jižní konstrukce, kde mi dodali 20mm dlouhé M8. Naštěstí jsem našla 25mm dlouhé osmičky, bohužel ale s hlavou ve tvaru matice, na kterou nemám boční klíč, takže jsem to provizorně utáhla aspoň kombinačkami, snad to těch pár týdnů, než dorazí delší šrouby s vnitřní imbusovou hlavou, vydrží a neulétne to.

Kabely mám ještě neupevněné a poslední M4 konektor nezapojený, abych to mohla po přeměření v beznapěťovém stavu zapojit do pojistkového odpínače. A nosné lišty nemám ještě zakrácené, udělám až to bude kompletně hotové.
Spuštění
Na prostornější krabici i na vhodnější šrouby musím počkat, ale i v provizorním stavu se to dalo bezpečně spustit. Žádné překvapení se nekonalo – vypnutí regulátoru přes apku (výborná funkce, umožňuje odpojovat panely bez zátěže), vypnutí odpojovačů panelů na jižní konstrukci – tím pádem trasa bez napětí. Do maličké krabice na seníku jsem vmáčkla pojistkový odpojovač pro nový string, na měděnou sběrnici připojila záporný pól nového pole a výstup z odpojovače. Přeměření: nové pole je o volt níže než panely na jižní konstrukci, ovšem úplně v pohodě, bez zátěže mají obě pole nějakých 120Vdc.
Připojila jsem jistič na seníku i jističe na jižní konstrukci, pak jsem celé jižní pole připojila hlavním odpojovačem k regulátoru a zapnula jsem jej.

S finální montáží jsem začala před obědem, trvalo mi to asi hodinu. Pak jsem to celé zapnula a na chvíli se pokochala plným výkonem přepanelovaného jižního pole
Výsledek potěšil, ale nepřekvapil: regulátor šel okamžitě na maximální výkon 100A. Baterie byly ovšem už skoro nabité, takže regulátor přešel hned do absorpce. Ten den bylo oblačno, a zdá se, že přepanelování prospělo i v ohledu pomalého MPP Victrona – ten se teď nachází v regulaci prakticky pořád, takže pro něj typické ulítávání napětí nahoru neznamená žádnou významnější ztrátu výkonu.
Regulátoru jsem raději omezila maximální výkon, protože při trvalém maximálním výkonu se i navzdory vychlazené technické místnosti hrozně zahřívá – chladič doslova pálí, a velmi horký je i celý kryt. Bude to chtít aktivní ofukování – už tom začínám pracovat.
Takže jsem dosáhla maxima – instalovaného výkonu zhruba 4,5kWp a okamžitého solárního výkonu kolem 3,5kW. V létě už v průměru víc nevyrobím, protože tolik nespotřebuju, ale bude se to velmi hodit na podzim a v zimě. Už teď na jaře i v zamračených dnech mi FVE vyrábí dost energie na dobití baterie po předchozí noci. Navíc FVE začíná s významnější výrobou asi o hodinu dřív, protože seník je jinak stíněný než jižní konstrukce. Očekávání splněno.
Další rozšiřování?
No, velmi hypotetická otázka – na léto opravdu netřeba, snad jen říjen a možná část února, rozumně by se to dalo provést vlastně jen na terase, pokud by se tam vlezly 3 panely naležato. Nebo teoreticky vertikálně na plot. Počty: poslední zimu jsem měla soběstačnost 43% s výrobou kolem 140kWh. Počítám-li s navýšením výroby díky seníku optimisticky o 30%, dostanu se k 180kWh, což je pořád jen polovina toho, co bych na zimu potřebovala. Takže bych potřebovala další 3 pole po třech panelech, abych měla vůbec šanci. Ale taky bych potřebovala další alespoň 10kWh v bateriích, protože třeba letos v únoru byly dva týdny v kuse bez významné výroby, kterou by ani 10kWp FVE nevylepšila. O ekonomice takového řešení není ani řeči, frajeřina by to ale byla 🙂 Od DS bych se ale ani v takovém případě odpojit nemohla kvůli potenciálnímu nabíjení elektroauta v hypotetické budoucnosti.