Jak jsem popisovala dříve v tomto blogu, kontrolu nad zátěží ve smyslu jejího přesměrování na baterii nebo na veřejnou síť, má můj software VALC, běžící na šikovném PLC Macro SDS od Laznetu. V mém domě mám několik typů zátěže: DC rozvody, na nich světla a síťová infrastruktura, pak měnič a tím pádem AC rozvody domu, pak VALC rozlišuje balastní zátěž, do které směruje přebytky. Poslední specifickou DC zátěží je server.

DC rozvody řídí VALC dvěma výstupy: jedním ovládá SSR relé, které DC zátěž domu připojí k hlavní baterii elektrárny. Druhým pak zapíná nebo vypíná spínaný zdroj, na který se DC zátěž směruje v případě, že je odpojena od baterie. Tento zdroj je potřeba zapínat pár okamžiků před tím, než se na něj přepne zátěž, aby negeneroval vysoký špičkový odběr, který vyráží jeho vyhrazený jistič.

Tma (ve smyslu úplného výpadku DC okruhu) může nastat pouze tak, že UPS režim VALCu vyčerpá rezervu v baterii, kterou tak vybije pod bezpečné napětí, to ji software bez pardonu od zátěže odpojí a nedovolí dále vybíjet. A pokud porucha veřejné sítě stále trvá, nastane tma, dům zhasne. Server ještě pár hodin pojede na svou vlastní baterii, ale jinak je v domě tma. Za těch deset let, co VALC provozuji, jsem ještě takovou situaci nezažila, v praxi může nastat pouze v zimě za inverze, nebo v případě výpadku DS v situaci, kdy bych měla nerozumně malou rezervovanou bateriovou kapacitu pro účely UPS.

Včera jsem si tuhle situaci bohužel navodila omylem, a chvíli mi trvalo, než jsem ve zmatku přišla na řešení.

V domě provozuji ještě jedno SDS Micro, které jen měří teploty a řídí oběhové čerpadlo topení a rozhoduje o poloze trojcestného ventilu – cíle vytápění. Tu druhou funkci se mi nakonec osvědčilo řídit si ručně sama – prostě se přes http připojím k rozhraní Micra, na kartě výstupy podle potřeby zapnu nebo vypnu příslušné relé. SDS pak pro toto relé ignoruje povely běžícího SW – a tato volba je persistentní.

V telefonu mívám otevřenou kartu tohoto Micra, a vedle i kartu Macra s VALCem, na kterou občas koukám. Problém je, že obě rozhraní jsou podobná, nebo spíš téměr identická. Chyba. Potřebovala jsem narychlo přepnout trojcestný ventil na Micru, sáhnu po telefonu, klik po paměti na daný přepínač – a místo charakteristického zvuku motoru ventilu se celý dům ponořil do tmy. Okamžítě jsem si uvědomila, co se stalo – omylem jsem byla na záložce s SDS MACRO s běžícím VALCem a opojila jsem DC zátěž od baterie, ale záložní spínaný zdroj jsem nezapla, takže – tma. Žádný problém – i u tohoto relé je tam tlačítko umožňující tento výstup natvrdo zapnout nebo vypnout, takže klik – a nic. Telefonu vypadla konektivita, konec. Aha, vypadlo WiFi AP – vždyť se taky napájí z DC rozvodů, Jedinou zálohu má hlavní router a taky server si ze své UPS napájí svůj switch.

Takže bez wifi jedině po metalickém ethernetu z hlavního routeru nebo ze switche v serverové skříni. Dobrá, vytáhla jsem noťas, napíchla jej na hlavní router. Poté, co jsem dostala přidělenou IP, jsem mohla do internetu a na svůj server, nicméně k SDS ani k regulátorům už jsem se neprobojovala – ano, vždyť i switch ve skříni regulace se napájí z DC okruhu… A co teď, tma a nedá se to po sítí spravit.

No, naštěstí VALC má i ruční režimy: jeden z nich je preference DS pro DC zátěž. Při přepnutí na tenhle režim zapne VALC záložní zdroj, počká až se nahřeje a pak odpojí od zátěže baterii. A pak už jen čeká na případný výpadek DS, který pokryje přepnutím zpět na baterii. Tyto režimy se přepínají v rozvaděči vyhrazenými vypínačí. Než mi to ale v tom zmatku došlo, chvíli to trvalo. Nicméně zabralo to, záložní DC zdroj naskočil, tím ožila i kompletní síť, a omyl jsem mohla napravit.

Poučení?

Rozhodnutí mít i ruční režimy pokrytí zátěží, které mají prioritu před automatizací, bylo dobré. A řídit tyto režimy fyzickými vypínači v rozvaděči bylo ještě lepší rozhodnutí. Protože pokud by tam nic takového nebylo, bylo by možné omyl napravit jen přímým připojením se k SDS – což znamená otevřít rozvaděč a nastavit si na noťasu síť. Nebo tvrdým restartem SDS, protože VALC při startu přepne režimy výstupů na softwarové řízení. A tvrdý restart řídícího PLC je vlastně restart celé elektrárny, nutno jej dělat z rozmyslem – doba po půlnoci s mírným stresem není na tento úkon nevhodnější.

No a poučení číslo dvě – pozavírat v mobilech všechny záložky na SDS Macro 🙂

Technická vsuvka

Čtyři z osmi optických vstupů SDS mám vyhrazeny pro nastavování ručních režimů. Lze samostatně nastavovat prioritu AC zátěže měničem nebo DS v režimu UPS, to samé pro DC zátěž, Podobně lze ručně zapínat bojler. Poslední optický vstup slouží na on-place navigaci a nastavování funkcí na SDS s displejem. V prvních verzích jsem to řešila vypínači (resp. jističi) na DIN liště, a mžikové tlačítko pro ovládání on-place bylo nějak přibalstlené už nevím kde. Další rozšířování rozvaděče si ale žádalo stále více modulů, a ty zabrané pozice mi začaly chybět. Pojala jsem myšlenku, postavit si vlastní přístroj pro zap/vyp tří signálů a jedno mžikové tlačíko, to vše s indikací LED a co hlavní, na jediné pozici DIN lišty. Kdosi mi poradil, nebo jsem vygůglila následující schéma, využívající negující klopné obvody. Zafungovalo to na první zapojení, a mechanicky to taky jak takž od té doby drží, takže úspěch. Samozřejmě to má jeden neduh: napájí se to z okruhu napájení technologie rozvaděče, takže pokud se odpojí napájení, zapomene to svůj stav po několika vteřinách. Možná by se to dalo trochu prodloužit přídavným kondenzátorem a oddělovací diodkou,

přepínač režimů