Plán

AC stranu se elektrárny, která by nebyla v mých podmínkách jen tak jednoduše přetížítelná, jsem si na navrhla už tady. Původní plán byl, ponechat malé příkony domácnosti na novém Multiplusu, který by si při větší zátěži zapnul velký Smart 3000VA měnič, a nad jeho maximální výkon by mu asistoval. Měla jsem vybraný 1200VA model Multiplusu, ale 1600VA verzi měli ve slevě, takže jsem si něco málo připlatila a šla do 1600VA. S limitem Smartu 11A (přepočteno na 2530VA) a asistujícím výkonem 1600VA by měla být trvalý výkon něco málo přes 4kVA, odhadem tak 3,5kW. Systém bude přetížitelný o špičkový výkon Multiplusu 2800W, tedy špičkový výkon celého systému by měl být skoro 5kW. což by moje domácnost neměla umět přetížit. leda naschvál.

Plán se ale změnil: ve své kuchyni mám stařičký plynový vařič na velké plynové bomby. Jedna mi vydrží asi půl roku a stojí kolem 400 korun, takže asi 800 ročně. To sice mnoho není, ale jak už od března vidím výrobu, která kopíruje spotřebu a není téměř závislá na počasí, kdy před obědem mám už baterie ve floatu a regulátory vidím se flákat, rozhodla jsem se modernizovat a pořídit indukční vařič. S 2kW spotřebičem, který se zapíná relativně často, se situace změnila – měniče budu zapínat současně. Ušetřená klidová spotřeba Smarta mě v zimě nezachrání a v létě je leda k smíchu, takže ano, pojedou současně, takže spotřeba pojede primárně z velkého Smarta, kterému Multiplus začne pomáhat nad 11A svým výkonem do 1300W, případně pomůže v případě potřeby i přetížený na 3000W. U pračky by totiž zapnutí měniče fungovat mohlo – pračka před spuštěním ohřevu točí bubnem, čímž spotřeba lítá přes 500W. Vařič se ale zapne bez varování, náhle, rovnou na 2000W, takže chudák Multiplus by se trápil v přetížení.

Měnič Multiplus

Nový Multiplus mi přišel začátkem května, ve dnech, kdy je ve škole nejvíc práce. Takže jsem jej jen rozbalila, abych ověřila, že přišel nepoškozený. Nezdálo se mi jen divně posunuté a zasekávající se tlačítko hlavního vypínače, takže jsem jej připojila k laboratornímu zdroji, abych zkontrolovala, že jde dobře vypnout a zapnout. Tlačítko se nebude přepínat do polohy Charger, a bude permanentně zapnuté, takže mi na jeho mechanickém stavu příliš nezáleží. Měnič se zdá funkční, ze zdroje si bral bez zátěže nějakých 0,6A při 25V, což je pár W nad deklarovanou klidovou spotřebou, nebo laboratorní zdroj kecá.

Potěšilo mě, že měnič má v reálu vzdálený vypínač vyvedený úplně standardně, jak jsem na to byla zvyklá u jiných Victron měničů. U slabších verzí Multiplusu mi to přišlo jaksi komplikované.

Instalace

Instalace zahrnuje vrtání, před vrtáním bylo třeba zeď trochu očistit do letitého prachu a pavučin, takže se mi velmi hodil aku vysavač Bosh, který jsem si pořídila pod stromeček. Vysavačem jsem taky odsávala prach při vrtání – zvládal to dobře, skutečně mi pomohl, o starost míň.

Příprava

Pustila jsem se do toho trochu zgruntu – začala jsem podhledy po stropem, od kterých si slibuji zakrýt nevzhlednou a na divoko taženou kabeláž. Při téhle práci jsem použila pár L hliníkových profilů z bývalé konstrukce na terase, kterou jsem nedávno zrušila.

Technická místnost má tvar nudle široké něco málo přes 186cm. Na zdi jsem našroubovala několik kratších L profilů, další krok je proměřit to a zjistit rozestup příčných nosníků. Původně jsem je chtěla z hliníkové pásoviny, ale chytrá AI mě upozornila, že to bude hodně pružné, takže nakonec jsem i pro tento účel použila L profily z rozebrané konstrukce. Položila jsem na to panely ze sádrokartonu, docela těžké, ale zdá se, že to drží. Pak jsem měnič nainstalovala na zeď, bohužel je hodně vysoko, takže bude později možná nutné vyřešit ventilaci – tohle mě stejně čeká.

Úprava bateriové rozvodnice

Do bateriové rozvodnice bylo třeba nacpat další pojistkový odpojovač nového měniče. Protože by se tam nevešel, nahradila jsem hlavní odpojovač DC zátěže za menší – stejně na DC zátěži nepotřebuju větší proudy než 40A. Stejně tak jsem musela nahradit i odpojovače baterií za odpojovače 14×51 s max pojistkou 63A, mělo by stačit. Kabel z odpojovače Multiplusu jsem bez problémů (velmi opatrně) provlékla okem proudového senzoru měniče.

Při tom všem bylo třeba postrkovat na měděné šíně svorky, na kladném pólu to šlo pěkně, horší to bylo se záporným 50mm2 kabelem ke Smart měniči – tu velkou svorku jsem nebyla schopná vyrovnat.

No a bateriová rozvodnice je tedy úplně plná…

Konfigurace Multiplusu

Multiplus se datově připojuje přes Ve.bus. Ani na chvíli mě nenapadlo pořizovat si drahý adaptér Ve.bus – USB MK3 adaptér. Proto jsem už předem sháněla informace, jak to nakonfigurovat vzdáleně přes VRM. Prodejce (Neosolar) zveřejňuje docela dobrý postup. I tak je to dost komplikované: v konzoli na Cerbu se musí pro VRM nastavit plný přístup (běžně mám read only), pak se musí už ve VRM stáhnout výchozí konfigurace systému. Nebylo mi jasné, co je součástí té konfigurace, ukázalo se, že právě jen nový Multiplus. Konfigurační soubor jsem si stáhla na lokál, lokálně jsem spustila Victronní konfigurační Win aplikaci. V ní jsem staženou konfiguraci otevřela a upravila, vlastně šlo jen o vypnutí nabíječe. Konfigurační soubor se změní jen při zavření aplikace, při pokusu uložit ji explicitně se vytvoří soubor lokální konfigurace, který není kompatibilní s VRM. Pak jsem konfiguraci uploadla do VRM, který ji poslal do Multiplusu.

Tenhle heterogenní způsob nastavování různý pro různé typy zařízení je nepochopitelně neintuitivní a složité, v tomhle má Victron velkou rezervu. Chápala bych to jako dobrý doplněk pro vzdálenou správu, nicméně nemožnost nastavovat to lokálně přes konzoli Cerba nebo lokálně skrze gateway Cerba mě vážně irituje. Před patnácti lety to tak prostě bylo, Tristar má podobnou aplikaci pracující dávkově, jenže ten umožňuje dostat se k Tristaru po lokální síti.

Každopádně konfiguraci Multiplusu jsem provedla ještě před připojením AC, abych vyloučila nabíjení ze “sítě”.

Připojení Multiplusu

Připojení DC 25mm2 kabelů k baterii proběhlo bez problémů, použila jsem dutinky. Solárníci mi vysvětlili, že dutinky na těchhle silných vodičích používají vlastně jen jako ochranu proti zkratu uvolněnými vlásky vodiče, lisování těch dutinek není třeba – resp. jen do té míry, aby to při zasunování drželo. No dobře, drží to a spoje vypadají mechanicky pevně.

Nejstrašnější bylo připojit vzdálené zapínání do Wago svorkovnice. Hlavně kvůli velmi špatné přístupnosti konektorové strany měniče. Můj hezky připravený kablík v nich i přes řádně nacvakané dutinky nedržel, tak jsem použila tlustou repro dvojlinku, sice to nevypadává, ale stačí zatáhnout a vysune se to. Nesnáším tyhle svorkovnice… Takže další provizórium, tohle se mi vůbec nelíbí, je otázka času, kdy to vypadne. Proč se přestávají používat obyčejné šroubovací svorkovnice, je mi záhadou.

Mimochodem – v téhle iteraci rozšiřování jsem neměla čas ani na lišty, ani na protahování kabelu vzdáleného vypínání z nadřízeného VALCu z DC rozvaděče, proto jsem na poslední chvíli změnila způsob: VALC zapne Smarta tak jak obvykle, Smart po zapnutí sepne svoje relé, tím se zapne Multiplus. Zamýšlenému užití to vyhovuje, nedovolí to ale pozdější rekonfiguraci na “generátorový” model, při kterém by si  Multiplus zapínal Smarta podle potřeby.

Napínavé to bylo na AC straně: AC IN i OUT je na těchto modelech provedeno jako AC Victron plugin konektory, které nemají značení polarity zvenku, jen uvnitř. Takže na konektoru není možné po montáži kabelu ověřit, zda je to správně. Několikrát jsem to pro kontrolu otevírala, abych se ujistila, že to mám správně . Proč? Protože při převráceném L a N vodiči by při sepnutí ground relé Multiplusu hrozil zkrat, a já nemám prozatím AC linku Smart – Multiplus jištěnou, protože mi v zásobách chyběl jeden můstek…

Snažila jsem se to před spuštěním ještě ve vypnutém stavu proměřit – nápad byl propípnout L a PE, mezi L a N by měl být odpor větší. Chyba lávky – na AC out Smarta je mezi L a N 0,4 ohmů, takže to vesele pípá, bezpochyby elektronika uvnitř.

Každopádně vše zafungovalo na první pokus: po zapnutí měniče Valcem se zapnul Smart, ten sepnul své relé, což zaplo Multiplus. Ten najel v režimu měniče, zapnul aktivační relé v přepínači sítí, přepínač přepnul na měnič. Pak se Multiplus přifázoval a přešel do režimu bypass, takže veškerou spotřebu převzal Smart.

Konzole Cerba mi ukazuje Smarta jako Grid, někde se dá snad změnit role toho jednoduchého měniče, ale na funkci to vliv nemá.

Testy – Multiplus se odpojuje

Bohužel jsem v prvních dnech řešila docela zásadní problém při pokrývání nárazových špiček čerpadel – čerpadla domácí vodárny nebo klimatizace. Multiplus se při špičce úplně odpojil od Smarta, pokryl špičku sám a nějakých pět vteřin mu trvalo se znovu přifázovat. Na to tedy není on ani jeho připojení výkonově úplně stavěný, takže jsem viděla varování overload i DC ripple a navíc se AC síť krátce vypínala, na což reagoval přepínač sítí a i TV.

Vypadá to vlastně na to samé chování, které popisuje i Andy z Off-grid garage ve videu Too much inductive load. Velmi špatně. Přepínač sítí se stačil přestavit na DS, ale obnovení sítě z měniče bylo tak rychlé, že zpět se už nedostal, takže jsem jednoho rána zjistila, že po nočním čerpání jedu už jen na DS…

Lidi na fóru i AI mi poradila vypnout funkci UPS v nastavení měniče – mělo by to zvýšit toleranci kvality AC na vstupu. Nějaké zlepšení jsem nepozorovala, takže jsem už začala přemýšlet o tom, že celé to mám špatně navržené. Pak mi AI poradila zapnout funkci DCL (dynamic current limiter), ale dodala, že tím nic nepokazím ale patrně ani nezlepším. Za pokus to stálo.

A zafungovalo to. Při spuštění čerpadla Multiplus přebere zátěž a pak ji plynule předává na AC zdroj, při tom celém zaprvé drží síť pohromadě, a celý ten proces trvá odhadem vteřinu dvě. A v praxi to má dva důsledky: že k žádnému krátkému výpadku AC v domě už nedochází, a za druhé – Multiplus se sice přetíží, ale na násobně menší čas, než kolik mu trvalo opětovné přifázování.

Zátěžový test

Smysl téhle akce byl v tom, abych mohla prát bez ohledu na jinou zátěž v domě. Tak jsem to zkusila. Pro jistotu jsem před praním odpojila DS, kdyby to Multiplus neustál, aby mi neodpadl přepínač sítí. Taky jsem sundala kryt bateriové rozvodnice, abych mohla sledovat stav spojů. Při praní jsem nechala běžet TV a další běžné spotřebiče, takže trvalý odběr osciloval kolem 3kW. Multiplus obstál, i při běžícím ohřevu při záběru motoru pračky jen občas mírně asistoval, samotné spuštění topné spirály v pračce ani nezpůsobilo aktivaci DCL. V alarm logu jsem našla jen Low battery voltage, ale byla to jen krátká špička, která se pořádně nepropsala do grafů. V bateriové rozvodnici jsem nic podezřelého nezpozorovala, samotný Multiplus je nahoře mírně teplý – bodejť by nebyl, koupe se v horkém vzduchu z ostatních přístrojů.

Zhodnocení

Takže výsledek téhle iterace rozšíření můžu prohlásit za funkční. Sice to funguje mírně jinak, než jsem myslela, a celý ten postup zprovoznění byl dost kostrbatý, ale ve výsledku se zdá, že to funguje stabilně a rozšiřuje mi to trvalou zatížitelnost tak, jak jsem od toho čekala. Fakt ale je, že náběhové špičky čerpadla vodárny problém jsou a způsobují mi alarmy napětí a overloadu. Pokud se to někdy pokácí, tak právě při souběhu těchto špiček s ledničkou nebo klimatizací. Při běžné trvalé zátěži, jako je nabíjení motorky, vaření, nebo ohřev vody v pračce, to pracuje pěkně hladce.

Další díly seriálu

<< FVE30: rozšíření jižního pole