Nejdříve trochu poopravím nadpis: skútr přeměřuje, motor přestane táhnout při údaji na tachometru 57kmh, což odpovídá podle radaru 50kmh. Délku trasy, o které vím, že má 8,5km, zobrazuje jako 10km. Bylo mi sděleno, že jde o “standard”, no, nejsem z těch dnešních standardů nijak nadšená, člověk musí v hlavě neustále přepočítávat z čínských kmh na ty naše.

Před týdnem mi spadlý strom zablokoval moje auto, se kterým do odklizení toho stromu nemůžu odjet. Necítila jsem se být připravena vyzkoušet si cestu do práce do města vzdáleného 36km s typicky vysočinským výškovým profilem, ale neměla jsem na výběr a na cestu jsem se vydala na motorce.

Profil cesty do práce

Motorka cestu zvládla na výbornou – dojela jsem za necelou hodinku, ukazatel kapacity baterie po dojezdu do práce zobrazoval 50%. V práci jsem baterii nabila rychlonabíjením a doma jsem byla se zbývající kapacitou baterky přes 60%.

Nevím dosud, jak k těm procentům elektronika stroje dospívá (viz. moje poznámky o měření SOC zde), nicméně po nějaké té praxi už vím, jak se stroj při určitých úrovních nabití baterie chová na našem závěrečném kopci při běžných jízdách za nákupem:

Profil standardní cesty za nákupem

Po třech jízdách téhle standardní, 8,5 km dlouhé cesty mi ukazatel nabití zobrazuje něco pod 50% nabití, a při závěrečném stoupání při této kapacitě zpomalí při plném plynu na (čínských) 20kmh, což už mírně omezuje stabilitu stroje. Vím tedy, že náš závěrečný kopeček s jistotou bezpečně zvládnu s minimálně 40% nabití a podle toho si musím plánovat i ostatní cesty.

Rekuperace

Jízda ve špičce po okresce, na které jezdí i kamiony, není na motorce s maximální rychlostí 50kmh úplně bezpečná. Omezení rychlosti na 50kmh je dané jen řídící jednotkou pro režim jízdy Smart, ovšem, jak jsem už psala, můj model neumí mezi různými režimy přepínat. Při jízdě z kopce mám ve zvyku jezdit bez plynu, tentokrát jsem ale spěchala, takže mě napadlo použít plyn i z kopce – co to udělá. A stala se zajímavá věc, kterou jsem tedy nečekala – skútr začal brzdit a začal rekuperovat! Takže opravuji svoje předešlá prohlášení – tento model skutečně rekuperaci má, jen je opravdu dobře schovaná a zdá se mi děsně neintuitivní, protože funguje tak, že při jízdě z kopce použijete místo brzdy plyn 🙂 Rekuperace fungovala trochu trhaně, občas stroj zrychlil i s plným plynem na (čínských) 70kmh, pak opět chvíli udržoval svých max. 57kmh, a na displeji se po celou dobu tohoto způsobu cesty zobrazovalo nabíjení baterie. Přimět stroj k agresivnější rekuperaci při nižší rychlosti (menším plynem?) se mi nepodařilo, ale i tak to byla zkušenost radostná. Při další cestě vyzkouším ještě použít tempomat.

Kde nabít na cestě?

Na neplánované cestě jsem se zastavila na jediné benzínce, která přímo na té trase je. Tato benzínka mění dost často majitele, aktuálně mám pocit, že je to MOL. Obsluhy jsem se naivně zeptala, zda bych u nich mohla motorku nabíjet, přičemž nepotřebuji žádný stojan, jen na chvíli půjčit obyčejnou zásuvku. Chvíli jim trvalo, než význam otázky vůbec zpracovali, a pak mi sdělili, že tuto službu nenabízí. Tón hlasu mi naznačil i fakt, že ani diskutovat nemá cenu. Takže osvěžit baterii na benzínové stanici nepůjde a člověk si musí cestu naplánovat dopředu tak, aby se ujistil, že mu někde někdo ochotně půjčí zásuvku, třeba v hospodě za konzumaci. To je nepříjemné, protože i laickému personálu bude patrně jasné, že skútr žere víc než elektrokolo, a bude potřeba vysvětlovat a spoléhat na ochotu lidí. Jezdit e-skútrem prostě jen tak za nosem a bez plánu vyžaduje v naší zemi kuráž.

Spotřeba

Na výše uvedených výškových profilech mám zjištěnou spotřebu přibližně 3kWh / 100km. Většinou nabíjím sluncem, a protože moje elektrárna se už provozem zaplatila, nemám nijak určit cenu, protože ta je, aritmeticky vzato, záporná. Pokud bych nabíjela z veřejné sítě při ceně 5Kč za 1kWh (blízko průměrné ceně v ČR), přijde tedy 100km na 15Kč.