Od března do října jezdím takřka výhradně na motorce a občas se stane, že s někým vejdu ve stručný rozhovor na téma elektromobility. Bohužel, veřejné mínění o tomto pohonu je u nás skutečně absurdně a iracionálně posunuté kamsi do minulosti.

Parkuju motorku před obchodem, muž ve středním věku se zájmem přihlíží, a pak se zeptá – co je to za stroj? To je elektrika, já na to. “To jsem si myslel…”, muž zklamaně a odchází.

Automechanik na nabídku aby se na mé motorce projel: “kdepak, já se elektriky bojím”. A později: “Tesla je navoněná bída. Kámoš kámoše to má, a říká, že se pořád bojí, že nedojede.”

Invalidní důchodce na elektrickém tříkolovém skútru se na mě směje: vyměňme si to!

V roce 2023 ale menší posun:

Na benzínce, kde sice nemohu (a ve většině případů ani nepotřebuji) nabíjet, ale stavím tam po cestě pravidelně na svačinku, si mou motorku se zájmem prohlížel starší chlápek, který po chvíli řeči prohlásil, že tohle by se mu líbilo, nebýt té ceny. Klasická situace: pravidelné cesty do práce, zatím jezdí osobákem, což je samozřejmě velmi neekonomické.

A tamtéž si můj skútr s nadšením prohlížela motorkářka. Protože ji od vidění znám, nechala jsem ji i na parkovišti projet. Smála se potěšením z té jednoduchosti a tichosti. Kdyby to bylo rychlejší, možná by ji to zaujalo vážněji. Fakt je, že ani výkonem ani dojezdem a už vůbec ne cenou nemůže NIU oslovovat sportovní motorkáře, kteří v kategorii skútrů sáhnou raději po Hondě PCX nebo po Forze. Ale pravidelné cestování do práce a vysoká utilizace – to je jiná písnička.

Automechanik mi telefonicky po několika týdnech odmítá přezutí zadního kola: já jsem technik, ne elektrikář.

Já celá rozjařená po úspěšné výměně gum na elektrickém skútru jsem automechanikovi navrhla, ať na štít připíšou nějaké heslo ve stylu – Opravíme i  elektromotocykly. Mechanik na to ponuře: tím bych se radši nechlubil…

Nabízím mechanikovi, který mi utáhnul matici držáku plexi, aby se projel. Odmítnul se slovy: Kdepak, na to nesednu, to smrdí elektrikou.

Rok 2024

Scénka s motorkáři na odpočívadle s bagetou a cigaretou. Motorkář se směje, až se za břicho popadá – ty vole, dívej, motorka na monočlánky! Já se úplně polekal, žádný zvuk a najednou motorka! A jak se to nabíjí? – Ze zásuvky, říkám. Jak vysavač! haleká rozjařený motorkář.

Jiný, motorkář, vážněji: jako celá ta elektromobilita je nesmysl. Stačí 10% elektrických aut, a položí nám to síť. A vždyť tu nemáme ani žádné nabíječky. Prý mají ten šílený nápad nabíjet to z pouličních lamp, to je hrozná hovadina, těma drátkama? To by se musela překopat celá republika! No však v Norsku už na to přišli – tam se to masivně podporovalo dotacema, chudáci lidi nakoupili e-auta, a teď jim to shazuje síť, tak jim tam odpojují elektriku! A ti chudáci, co to koupili, jsou teď nasraní, že to nemají jak nabíjet a nemůžou jezdit!