Uvolněný starý server lze zapojit do velmi užitečné práce. Jednak může posloužit jako souborový server a taky lze na něj přenést pravidelnou otročinu týkající se pravidelného zálohování provozního serveru i pracovní části sdílených souborů. Spotřebu v idle má tuším něco kolem 6W bez disků, svou spolehlivost prokázal už v několikaletém provozu. Jeho čtyřjádrový procesor J 3600 je samozřejmě v porovnání s Ryzenem úplné ořezávátko, nicméně na Sambu a související služby stačí bez potíží. 16GB RAM se zdá být taky dostačující – a je to pro tuto desku maximum. A zálohování provozního serveru – v noci se nikam nespěchá. Zálohování napájení jsem nechala původní – baterie oddělená diodou od DC rozvodů, přes pojistku přímo na desku. Pro proudy, které tam tečou (odhad max kolem 5A) je to úplně v pohodě.

Deska J3600DC ITX je vybavena čtyřmi SATA porty. Já do něj potřebovala nacpat dva 5TB HDD na fotky, filmy a muziku, jeden 1,5T na zálohy, čtyři SDD na pracovní share a samozřejmě ještě systémový disk. Celkem tedy 8 disků – chybějící čtyři SATA porty poskytla rozšiřující karta.

Vytvořila jsem jedno RAID 1 pole (zrcadlení) z páru pětiterových disků a další RAID 5 pole ze čtyř disků. Obě pole jsem zašifrovala, a zašfrovala jsem i zálohovací disk. Odemykání šifrovaných úložišť jsem provedla podobně jako u provozního serveru, přičemž záznam v crypttab i fstab musí v případě zálohovacího HDD odkazovat na UUID tohoto disku.

Mimochodem – do skříně starého serveru se vejdou jen malé 2,5 disky, takže i ty velkokapacitní (dva 5TB v RAIDu 1 a 1,5TB zálohovací) jsou s “šindelovou” technologií zápisu (SMR), podle různých zdrojů na internetu tedy nevhodných pro RAID pole. No, musím zaklepat, ale zatím žádné potíže opravdu nepozoruju.

Server zvládá managovat dvě různá RAID pole a tři šifrované kontejnery úplně v pohodě, při rychlostech kolem 70MBs Sambou je typicky zatíženo jediné jádro na nějakých 50%, další jádra si pak rozdělují menší objemy prací týkajících se šifrování a mdadm. Pokud pošlu do Samby nějaký velký soubor (třeba nějaký film), lze v topu pozorovat, jak se data nejdřív nasoukají do RAM, případně z malé části do swapu, a teprve pak lze vidět procesy, které data uloží do raidu fyzických disků, a ještě několik vteřin doznívají. Data po síti putují téměř maximální rychlostí cca 70MB/s (1GB LAN).

Zálohování

Denně v noci se spouští moje scripty, které zálohují rsyncem a nástrojem mysqlDump provozní databáze, weby, poštu i vybrané shares. Jednou za měsíc se nejmladší zálohy zabalí do taru a nabídnou se k odložení na externí úložiště, kam jej pak odkládám na různá média a jsem schopná data obnovit z dat až tři měsíce starých v případě, že by zhavaroval zálohovací disk. Pokud je zálohovací disk ok, mám zálohy na měsíční bázi k dipozici až téměř rok dozadu.

Server provádí i další menší práce – jede na něm cron spouštějící valcLogger pro sběr dat z elektrárny, a další crony pro některé pravidelné akce aplikací provozního serveru. Jako další úlohu jsem mu svěřila kontrolu SSL certifikátů všech provozovaných webů, jejichž počet, je vzhledem k počtu domén a subdomén už značný a ruční kontrola prakticky nepřipadá v úvahu. Dozvím se tak včas, že musím nainstalovat prodloužené SSL certifikáty, a hostované weby tak jedou plynule s platnými certifikáty.