Pojistky

Pojistky F1 i F2 jsou řešeny pojistkovými odpojovači válcových pojistek 10mm, takže obvod lze při údržbě bezpečně přerušit. Samotné pojistky jsou pomalé s charakteristikou gG, takže zvládnou i chvilkové přetížení při záběru serveru do zátěže, při běžném provozu serveru jsou v pořádku.

Voltmetr

Praktická věc – UPS je možná jednoduchá, ale různé chybové stavy se těžko posuzují. S měřáčky DC napětí na DIN lištu to na trhu nevypadá zrovna nejlépe, takže jsem si vyrobila vlastní z jednoduchého LED měřáku za pár korun, který se napájí stejným napětí, které i měří. Těmto čínským komponentám příliš nevěřím, proto jsem mu předřadila rychlou tavnou pojistku 200mA.

Relé

Relé K2, které slouží k zapínání spínaného zdroje pro režim FVE SAVING (tedy pro napájení serveru z veřejné sítě), je obyčejné elektromechanické relé s DC cívkou se schopností spínat a rozepínat proudy do 10A, což v praxi nastává jen ve špičkách při startování spínaného zdroje do zátěže. Použila jsem osvědčené RM 83 relé s paticí na DIN liště.

Silové DC relé pro připojování k DC elektrárny

Z praxe vím, že RM 83 je schopno přepínat i 12VDC (mezi baterií a záložním spínaným zdrojem), nevydrží ale dlouho: při proudech kolem 5A zvládlo cca 200 přepínacích cyklů, pak se v něm připeče kontakt nebo naopak nesepne a přepínání se stane nespolehlivé. V jedné z prvních verzí UPS pro nový server jsem provizorně toto relé použila, občas to zafungovalo, občas ne, relé se navíc silně zahřívalo, takže pro tento účel je nepoužitelné. Pokusila jsem se sestrojit vlastní přepínač pomocí FET tranzistoru. Bohužel, celé jsem to měla namyšlené na přepínání kladného pólu DC, takže pro tento účel nebyly použitelné N FETy, a moje zapojení s P FETy příliš dobře nefungovalo (asi budící obvod). Takže nebylo zbytí, a musela jsem sáhnout po komerčním řešení SSR relé. Těch, které jsou konstruovány na spínání DC zátěží, není na trhu mnoho, ale zkusila jsem SSR výrobce Crydom ze série CKM. Ty, ačkoliv taky používají N Fety, kupodivu spínají i zátěž zapojenou tak, jak jak mám znázorněno na schématu výše – mají to i uvedeno v dokumentaci.  To byla dobrá volba a funguje to bez potíží.

Samozřejmě, potíž je v tom, že přes substrátovou diodu FETu SSR se při chybovém stavu, kdy jsou DC rozvody odpojeny od hlavní FVE baterie, poteče proud z UPS do DC rozvodů. Tento chybový stav nemám prozatím ošetřený, pro případ údržby ale stačí odpojit F1.

Měniče a ATX zdroj

Spínaný zdroj AC-DC jsem použila z osvědčených zdrojů od MeanWellu. Ve formátu jedné DIN pozice je dostatečně malý, trvalý výkon 120W dostačuje bez potíží. Tyto zdroje mají regulovatelné výstupní napětí, pro tento účel jsem nastavila 13,8V, což je udržovací napětí olověné baterie.

Měnič DC-AC je oblíbený Victron Phoenix. Tyhle měniče mají toroidní trafo, jsou tedy velmi odolné vůči přetížení a poskytují opravdu sinus výstup. Victrony mám vyzkoušené, koneckonců daleko silnější kousek používám i jako hlavní měnič své elektrárny, takže vím, že dokážou fungovat spolehlivě dlouhé roky.

ATX zdroj jsem vybrala od Fortronu, FSP 250 ve formátu TFX. Zde nedovedu odhadnout, jak bude spolehlivý, můžu jen věřit.

Baterie

Použila jsem běžnou, levnou rounovou olověnou baterii 17A. Po nedobrovolné kapacitní zkoušce po výpadku silového DC relé RM83 v provizorní verzi jsem si ověřila, že baterie zvládne server napájet kolem dvou hodin. Až zestárne, hodina to bude stále.