Od doby, kdy jsem začala vyvíjet na volné noze, a to je už nějaký ten pátek, používám domácí servery. Původně sloužil vlastně jen jako print a fileserver a šlo jen o další pc s MS systémem. V okamžiku, kdy jsem se seznámila s linuxem, stal se ze serveru zcela pod mou kontrolou nedocenitelný pomocník. Evoluce pak pokračovala logickou cestou – na vlastní server jsem si přesunula i své domény a spustila jsem i vlastní poštovní server a spoustu dalších služeb, které usnadňují vývoj, jako git, RMS a další. Dnes na tomto serveru hostuji více domén, a funguje k mé spokojenosti. A ve skutečnosti už provozuji serverů vícero, kvůli redundanci a především kvůli bezpečnosti.

Toto je díl 6 z 10 seriálu Projekt domácího serveru

Skříň serveru

Konstrukce je moje slabá stránka: komponenty i jejich zapojení si dovedu navrhnout a do jisté míry i vyrobit sama, konstrukční stránka věci mi ale nejde, nemám na to žádné buňky. V každém případě jsem vyloučila nějaké standardní PC skříně a serverové racky a sáhla jsem po volnějším, i když pracnějším řešení pomocí plastové elektroinstalační skříně. Rozměr 400x500x240mm je na první pohled obrovský, ale pokud jsem do toho chtěla nacpat všechno, nebylo zbytí.

Při popisu jsem nezmínila switch nutný pro oddělení serveru od vnitřní sítě do DMZ – není sice objemný, ale nějaké místo taky potřebuje. Nakonec se rozměr skříně ukázal tak akorát. Celé je to umístěné v technické místnosti, kde se vyskytují myši, takže jsem musela provést těsné kabelové průchodky a ventilační otvory opatřit kovovou mřížkou.

Základní desku bylo kvůli chlazení potřeba upevnit na distanční sloupky, v horní části je instalace UPS na DIN liště, měnič a ATX zdroj je upevněný po stranách. Disky jsou tam bez upevnění, nějaké levné, jednoduché a na místo úsporné řešení jsem v obchodech nenašla.

Chlazení

Procesor má svůj chladič, použila jsem ten přibalený, je možná hlučnější ale zcela dostatečný. Při provozu je potřeba ze skříně odvést kolem 50W tepla, to je relativně hodně, hřeje tam všechno. Rozhodla jsem se pro dva 80mm ventilátory s kuličkovými ložisky – to byla chyba, jsou příliš hlučné. Vhodnější řešení by byly větší průměry, tak jak to mám v jiných rozvaděčích. Výkonově ale dostačují. Jejich řízení je nezávislé na serveru, řídí se podle teplotního senzoru v horní části skříně, takže ventilace zabírá po ohřevu vzduchu nejen díky počítači ale i třeba kvůli spínanému zdroji nebo měniči. Řízení ventilátorů obstarává tento velmi jednoduchý obvod:

řízení ventilátorů

Ventilátory a regulační obvod

Nastavením potenciometru lze nastavit teplotu rozběhu ventilátorů na požadovanou teplotu senzoru. Odporový dělič 10 / 5K v kombinaci s Fetem BUZ11 poskytuje regulaci prakticky celého výkonového rozsahu ventilátorů od nuly. Ztráta na Fetu je při malém výkonu dost velká, takže jej mám na chladiči. Toto schéma jsem použila na více místech, kupodivu při použití dvou 80mm ventilátorů je problém je roztočit, celá fáze rozběhu trvá dost dlouho a ventilátory v tomto stavu nepříjemně piští. Doufám, že to vadí aspoň těm myším.

Výsledek po konstrukční stránce

I při nejlepší snaze to celé ve výsledku vypadá jako vrabčí hnízdo, ale kabeláž a spojení je snad poctivé a něco snad vydrží.

UPS část

Základní deska, baterie, měnič, ATX zdroj

Další díly seriálu<< Server 5: návrh HW pro serverServer 7: software >>