- Server 1: historie a záměr
- Server 2: koncept UPS
- Server 3: realizace UPS
- Server 4: komponenty UPS
- Server 5: návrh HW pro server
- Server 6: Konstrukce a chlazení
- Server 7: software
- Server 8: zkušenosti
- Server 9: upgrade a zašifrování RAID pole
- Server 10: automatické odemknutí zašifrovaného pole
- Server 11: přechod na RAID6
- Server 12: UPS baterie umřela
- Server 13: upgrade CPU
- Síť
- NAS a zálohovací server
- Server 14: Výměna disku za pochodu
- Server 15: využití zahálejícího výkonu
Server
Základní deska a procesor
Základní desku jsem vybrala podle počtu SATA slotů a ceny. Jako nejvhodnější a cenově dostupná mi připadla deska Gigabyte Aorus M (6xSATA) na čipsetu B450. Žádná z běžných desek dnes už nemá integrovanou grafickou kartu, a protože pro účely serveru je potřeba nastavit automatický start po obnovení napájení, měla jsem následující nápad: pořídit levný APU Athlon 3000G (2 jádra), na něm si bios nastavit, nainstalovat linux a potom upgradovat na šestijádrový procesor Ryzen 5 2600 vhodnější pro server, a konfiguraci stroje dokončit vzdáleně. Zbyde mi tak Athlon, který později použiju pro nový desktop. Předtím jsem si ověřila, že deska se nebude zdráhat bez grafiky startovat.
Tak se i stalo. Bohužel mi nedošlo, že po výměně procesoru se resetuje bios 🙁 Takže asi týden jsem nový server v konstrukci zapínala šroubovákem zkratem pinů power switch a byla nucena pozorovat nesmyslnou RGB show této desky. Pak jsem si půjčila grafickou kartu, nastavila bios znovu.
Deska bez jakékoliv grafiky startuje podle očekávání bez potíží, jen na ní svíti diagnostická výhružná ledka, upozorňující na problém s grafikou. Linux (Debian 10) si výměny procesu asi všiml, ale neřekl ani slovo, a funguje tak jak jsem od něj zvyklá.
RAM
Procesor i deska podporují 3200MHz DDR4, takže jsem pořídila 3x16GB DDR HyperX Fury.
Tahle deska má potíž s taktováním RAM: jednu banku RAM je schopná taktovat na profilu XMP 3200 tak je psáno. Jakmile jsem ale zapojila paměti všechny, nastal problém. A to takový, že systém nabíhal, ale při běhu byl nestabilní – většinou se server do pár dnů běhu odpojil od sítě, občas zhavaroval nějaký software. Trvalo mi velmi dlouho, než jsem zjistila, v čem je vlastně problém, a bylo to krušné, systém jsem v zoufalství několikrát reinstalovala a byla jsem vlastně jen kousek od reklamace desky. Pak jsem na to – už ani nevím jak – přišla. Lidé na webu radí na této desce zvýšit napětí pamětí, na tento typ ladění ale nemám dost znalostí a ani trpělivosti, takže jsem použila nižší XMP a paměti se nyní (podle BIOSu) taktují na 3000MHz. Debian na to má jiný názor, hlásí nižší DDR4 takt. Protože je celý server pro moje použití výkonově overkill, neřešila jsem to. Paměť serveru je tedy nyní 48GB, mohla bych osadit ještě poslední 16GB banku, ale ukazuje se, že tolik paměti skutečně nepotřebuju.
Disky
Deska má sice M2A slot a 6 SATA konektorů, při použití M2A SSD ale odpojí 2 SATA konektory. Protože pro data používám RAID pole, preferuju co nejvíce SATA konektorů, rozhodla jsem se tedy M2 nepoužít.
Jak pro systém, tak pro data jsem použila 256GB SSD, pro systém něco papírově lepšího, pro datové disky do RAID pole disky různých výrobců, tak jak radí zkušenější, aby se minimalizovala pravděpodobnost, že nastane porucha vícero disků současně.