Nebylo to pro mě vůbec jednoduché, ale nakonec se zadařilo, server nyní běží v racku. Nejdřív jsem jako motivaci pro tohle stěhování potřebovala pořádně nakopnout – potřebný impuls jsem obdržela při výměně chladiče v zimě, přičemž mírně mě motivovala už výměna baterie UPS přede dvěma lety. A přibyly i další problémy, zejména po instalaci SAS řadiče do serveru, vyžádalo si to výměnu základní desky.

No a celou tuhle akci jsem musela připravit: přistoupila jsem na virtualizaci serveru – to mi skutečně hodně pomohlo hlavně při přesunech provozu na záložní server.

Sehnala jsem relativně levný 600mm hluboký 12U rack Signal s montážní hloubkou (rozteč mezi zadní a předni rackovou lištou) 400mm. Seskládané to nevypadá špatně, ale na kvalitě vzhledem k ceně dost kompromisů: skleněná dvířka mi došla s odlepeným sklem, kupodivu se mi to podařilo docela funkčně slepit Mamutem a zatím drží. Horší bylo provedení některých spojů: vertikální lišty a některé další díly se k rámu šroubují samořeznými šroubky, přičemž bylo třeba vyvinout hodně fyzické síly a použít silnou vrtačku. Ten maník na propagačním videu k racku s maličkým elektrickým šroubováčkem to musel mít předchystané.

Montáž kostry

Sehnat na tak malý case Intertech 30240 krátké ližiny se mi podařilo, taky od Intertechu, jenže na case nepasují, muselo se improvizovat. Na case jsem nakonec nějak lišty ližin připevnila, ale neklaplo to. Tedy, server se podařilo do ližin zasunout asi do půlky, pak už to nešlo, a tu vůli mi pomohl překonat až kamarád. No, takhle přimontovaný server není úplně to, co jsem hledala, protože celý tenhle pracný projekt byl o tom, abych jednou provždy vyřešila problém přístupnosti serveru a další potřebné infrastruktury pro údržbu. A server v ližinách, který je manipulovatelný jen hrubou silou nebylo to pravé ořechové. Proto jsem posléze vyměnila ližiny za polici. Uvolněné ližiny se mi snad podaří použít na záložní server, pro který plánuju 1U case. Bohužel Intertech neoplývá úplně dobrou dokumentací, takže ověřit si předem kompatibilitu na webu je práce pro detektivy, na kterou nemám dost času. Uvidíme, dám vědět.

Namontovat police si opět vyžádalo improvizovat, zjevně jsem nepochopila, jak zadní část police v racku uchytit – v balíčku byly jen klecové matky a šrouby na frontální ucha police a vzadu je police užší než rozteč mezi lištami. Pomohla jsem si distančními sloupky, nějak to drží, ale happy z toho nejsem a je to tak, prostě nemám na tenhle typ prací ani materiál, ani buňky.

Do horní části racku jsem přestěhovala mírně posílenou a upravenou UPS. Nově jsou v ní dvě paralelní baterie 20Ah. Jedna je z původní verze UPS, druhá pak jedna z tohoto packu. Každá je připojena přes svou vyhrazenou 16A pojistku. Zrušila jsem pojistku na vstupu silové energie z elektrárny – protože v DC rozvaděči je vyhrazený jistič serverové linky. Další menší úpravy se týkaly zapojení vnitřních DC komponent, kdy v novém provedení má každá vlastní malou tavnou pojistku. Konkrétně tři: ventilace, switch a osvětlení racku.

UPS relativně hodně hřeje, proto jsem ji do racku umístila až nahoru. Server v zátěží si taky zatopí, ale má čerstvý chladný vzduch nasávaný zespodu. Na strop racku jsem osadila dva 120mm ventilátory od Noctuy,  NF-P12 redux s 900 otáčkami. Jsou i při plných otáčkách prakticky neslyšné, fakt skvělé. Samozřejmě jsem jim předřadila svůj osvědčený regulátor, ale bohužel jsem mu zničila mosfet při manipulaci v provizorním provozu, kdy jsem na něm něco šlusla. Mosfet sice vyměnit můžu, ale jak říkám, je to tak tiché, že to snad ani nebude třeba. Ventilace skříně snížila teploty CPU serveru o 10C, super.

Ještě k těm ventilátorům: při oživování regulace mi laboratorní zdroj ukazoval při 13V napětí odběr obou ventilátorů menší než 200mA, což odpovídá výrobcem udávanému příkonu 0,6W. Ventilátory jsem použila v provizorním provozu s dosud nepřestěhovanou UPS, a tedy bez přípojky k DC rozvodům – během této fáze rozpracování jsem je napájela jednou 20Ah baterií, kterou jsem později v hotové UPS použila jako druhou paralelní. Baterie zvládla oba neregulované ventilátory napájet 14 dní – úžasně úsporné.

Další z věcí, kterou jsem do racku umístila, je switch. V technické místnosti, kde rack stojí, je i strojovna mé FVE, která sama o sobě potřebuje několik ethernetových přípojek. Zatím jsem konektivitu řešila dvěma malými switchi v sérii, první z nich prováděl VLAN splitting a připojoval konektivitu serverů, druhý z nich pak sloužil pro propojení zařízení elektrárny. Oběma už ale pomalu ale jistě docházely porty – zbyl vlastně už jediný volný. Podařilo se mi výhodně sehnat bazarový Mikrotik CSS326 24-portový switch, samozřejmě overkill, ale volné porty se budou jistě hodit.

Switch jsem nakonfigurovala předem, a dobře jsem udělala, protože montáž mi zabrala celý den, a večer bych už tohle prostě nedala. Naštěstí konfigurace zafungovala na první dobrou, i když na téhle mírně jiné verzi SwOS (jiné parametry VLAN) jsem ji ještě nedělala.

Serverová UPS zabírá 3U. Pořídila jsem pro ni šikovnou DIN lištu do racku, s hezkým krytem, bohužel je ale maska navržená pro standardní DIN zařízení – takže hodně vysoký a dlouhý (hluboký) DIN záložní zdroj ani SSR relé se pod kryt nevlezou. Takže to bude bez krytu a působit industriálně. Nebo se mi podaří kryt nějak upravit. Každopádně tam do relativně hlubokého šuplíku schovám jak baterie, tak měnič a proti posunu je zajistím oboustrannými lepícími páskami. Pojistky UPS i její odpojovače budou oproti minulé verzi lépe přístupné.

DIN lištu pro UPS jsem bohužel nainstalovala příliš nahoře, nad spínaným zdrojem je jen velmi málo volného místa, pak už strop. Doufám, že ventilace to teplo odvede, uvidíme později, protože teď v létě v kombinaci se silnější záložní baterií ještě VALC na kupovanou elektřinu nepřepnul.

Server a UPS v racku

Montáž vyžadovala praktický celý den klečet před rackem – i když jsem si většinu spojů natahala v pohodlí na stole. Protože mě nedávno skolil silný hexenschuss, nebyla to úplně příjemná práce. První den práce jsem uzavřela tím, že jsem to především spustila, ale nechala jsem tam ještě nějaké práce na následující den (a noc): především bude třeba ještě zrušit druhý z malých síťových switchů a natahat delší síťové kabely až k přístrojům elektrárny. Vrtat se v regulátorech pod napětím (Tristar MPPT 60 má RJ45 konektor umístěný ve vnitřnostech pod přístrojovým krytem) se mi moc nechce, počkám si na noc, a vypnu je kvůli tomu.

Pak bude nutné odstranit jednu hnusnou improvizaci – sběrnice záporného pólu UPS je přeplněná, takže pro nízkoproudé komponenty tam přidám další můstek. Prozatím jsem to vyřešila prakticky neudržovatelným nastrčením vícero vodičů do každé svorky.

No a třetí problém ve frontě: můj měřič DC napětí UPS sběrnice. Měřič měří, bez problémů, jenže ta DIN krabička, do které jsem jej namontovala, je zlý sen. Nedrží, vypadává, rozpadává se. Pokud máte někdo tip, kde se dají nakoupit kvalitní konstrukční prvky jako zrovna přístrojové DIN krabičky, ocením jej. Tahle konkrétní pochází snad ještě z GESu…

No a pak mám ještě problém kabelových tras k racku, které nejsou v žádných lištách ani v trubkách, takže jsou hodně zranitelné a vypadá to hrozně. Vzhledem k tomu, že zatím nevím, co s tím, tenhle problém prostě prozatím asi vytěsním.